V těhotenství a období kojení

Konzumace alkoholu v těhotenství může nepříznivě ovlivňovat vývoj plodu. Zejména bývá poškozen mozek. Alkohol působí na mozek buďto přímo nebo nepřímo působením na matku a na selhání její podpory vyvíjejícímu se plodu, např. zhoršením dodávky důležitých živin pro vývoj plodu placentou. Poškození vývoje mozku se pak projevuje problémy s učením a s pamětí až po plně rozvinutý fetální syndrom. K fetálnímu alkoholickému syndromu patří nízká porodní hmotnost, pomalé přírůstky na váze i pomalý růst. Často jsou přítomny vrozené srdeční vady, ale také vrozené vady jiných orgánů, jako ledvin, jater, očí, končetin, vývoje hrudníku nebo poruchy sluchu. Kromě plně rozvinutého alkoholického syndromu se mohou u narozených dětí po pití alkoholu v těhotenství projevit méně zřetelné poruchy, zejména problémy ve škole – omezená jazyková výbava, špatná kapacita abstrakce, neschopnost pochopit matematiku, špatná paměť a úsudek.

Při mírném pití alkoholu v těhotenství nemusí být u dítěte snížen IQ, ale může být narušena pouze schopnost počítat a číst. Mohou mít i další problémy jako nesoustředěnost, motorické poruchy, autismus a poruchy spánku, které se u takto postižených dětí mohou projevit později. Hloubka i charakter postižení závisí na množství vypitého alkoholu, v jaké fázi těhotenství byl konzumován a jak dlouho konzumace trvala.

Dnes je známo, že nejen déle trvající příjem alkoholu, ale i jednorázová konzumace nadměrného množství alkoholu, může mít vliv na poškození mozku plodu s trvalými následky.

Stejně tak může nepříznivě ovlivňovat vývoj mozku kojence pití alkoholu v době kojení. Alkohol proniká snadno do mateřského mléka a obdobně jako u plodu v těhotenství prostupuje tělem dítěte. (25)

Zdroje:
(25) Šamánek, M., Urbanová, Z.: Víno na zdraví, Agentura Lucie, Praha, 121 – 123 (2010)