MVDr. Dana Odehnalová, MBA
vinoprozdravi.cz
prof. MUDr. Martin Smrčka, Ph.D., MBA se narodil 8. 2. 1965 v Brně. Po promoci až do roku 1992 pracoval na Chirurgickém oddělení NsP Ivančice. Od roku 1992 dosud pracuje na Neurochirurgické klinice LF MU a FN Brno. Od července 1995 do června 1996 absolvoval odbornou stáž u cévního neurochirurga prof. Ogilvyho v Massachusetts General Hospital, Harvard Medical School, Boston, U.S.A. Zde se zúčastnil výzkumu mozkové ischémie v experiemntu, jehož výsledkem bylo několik impaktovaných publikací a množství impaktovaných citací. V roce 1999 obhájil disertační práci na téma: „Vliv navozené systémové hypertenze na ložisko fokální mozkové ischémie“a získal titul Ph.D. V roce 2000 získal cenu J.D.Miller Scholarship Award za práci v oblasti poranění mozku, kterou převzal na meetingu ICP 2000, 22.-27.7.2000 v Cambridge, UK. V roce 2003 obhájil habilitační práci na téma „Diagnostika a léčba poruch mozkové perfúze u pacientů po těžkém kraniocerebrálním poranění. Od roku 2005 je přednostou Neurochirurgické kliniky LF MU a FN Brno. V následujícím roce ukončil studium na Prague International Business School a získal titul MBA. 2. března 2009 byl jmenován profesorem chirurgie. Je autorem 80 původních prací v odborné literatuře. Jako pořadatel nebo autor kapitol se podílel na 14 monografiích a 11 pedagogických publikacích. Doma i v zahraničí odpřednášel více než 150 odborných sdělení. Je řešitelem nebo spoluředitelem mnoha výzkumných grantů a klinických studií. Prof.M.Smrčka je členem výboru České neurochirurgické společnosti ČLS JEP, členem výboru Central European Neurosurgical Society (CENS) a členem European Association of Neurosurgical Societies (EANS) a World Federation of Neurosurgical Societies (WFNS). Je členem komise pro atestační zkoušky z oboru neurochirurgie. Je členem vědecké rady LF MU a vědecké rady MOÚ Brno. Hlavním odborným zájmem prof. Smrčky je cévní neurochirurgie, neuroonkologie včetně tumorů baze lební a tumorů komorového systému a neurointenzívní péče.
„Pivo je možno si dát po fotbalovém zápase, ale víno v podstatě kdykoliv“
Martin Smrčka
Nervový systém
Zdraví prospěšné látky obsažené ve víně, jejichž nejznámějším představitelem je resveratrol, vykazují široké ochranné působení na buňky, tkáně, orgány a celý organizmus. V současné době řada pracovišť zcela seriózně testuje biologické vlastnosti resveratrolu od antioxidačních vlastností a vlivu na aterosklerózu a kardiovaskulární choroby až po antimutagenní efekt a chemoprevenci nádorových onemocnění. Dále se uvádí jeho schopnost bránit stárnutí buněk a organizmu nebo zpomalovat proces degenerace mozku při některých neurologických onemocněních (např. Alzheimerova choroba).
V posledním desetiletí došlo k identifikaci více genů, které prodlužují délku života a současně mohou oddálit nástup některých onemocnění, jako rakovina, diabetes a neurodegenerace. Jednou ze sloučenin, která patří mezi aktivátory genů SIR2/SIRT1, je i resveratrol obsažený ve víně.
Výzkumy Davida Sinclaira z bostonské Harvard Medical School naznačují, že klíčem pro prodloužení života je právě zvýšení aktivity genu SIRT1, jehož aktivitu v lidských buňkách až 13x zvyšuje právě polyfenol obsažený ve víně. Podle něj resveratrol zpomaluje stárnutí buněk srdce a mozku, jež jsou obzvláště citlivé k degeneraci v pokročilejším věku. V září 2003 představil výsledky svého výzkumu na kongresu ve Švýcarsku a v diskuzi na otázku, zda zvýší svou spotřebu červeného vína, odpověděl: „Já jsem zvýšil svou spotřebu červeného vína na potřebnou úroveň dávno před tím, než jsem došel k tomuto objevu.“ (6)
Výzkumy Davida Sinclaira, které se týkají vlivu působení genů SIR2 a SIRT1 na neurologické poruchy, mezi něž patří Alzheimerova nemoc a amyotrofická laterální skleróza, pokračují i nadále. Jak vyplývá z výsledků, které publikuje společně s dalšími autory, účinek genu SIR 2 způsobuje zpoždění stárnutí a postupné ztráty neuronů včetně neurodegenerace, která je základem mnoha neurologických poruch. Gen SIRT 1, na jehož zvýšení aktivity příznivě působí i resveratrol obsažený ve víně, poskytuje buňkám ochranu v době buněčného stresu. (28)
Lidem, kteří umírněně pijí víno, hrozí menší riziko postižení demencí a Alzheimerovou chorobou. Studie potvrzují, že u osob starších 55 let konzumujících pravidelně víno, se podařilo riziko vzniku tohoto onemocnění redukovat. Pitím vína se lze ubránit řadě virových onemocnění, které mimo jiné způsobuje i zánět mozkových blan.
Podle studií resveratrol redukuje stárnoucí proces mozkových funkcí, zvyšuje intelektuální výkonnost, rozvíjí kreativitu a fantazii, zvyšuje přítok krve a přísun kyslíku do mozku. Alkohol obsažený ve víně má na nervový systém povzbudivý účinek, zbavuje únavy a stresu, navozuje pocit pohody a dodává chuť k činnosti. Zvyšuje koncentraci serotoninu, látky z centrálního nervového systému řídící náladu a pocity. (29)
Zdroje:
(6) www.osel.cz/index.php?clanek=406
(28) Dohoon, K., Nguyen, M. D., Dobbin, M. M., Fischer, A., Sananbenesi, F., Rodgers, J. T., Delalle, I., Baur, J. A., Sui, G., Armour, S.M., Puigserver, P., Sinclair, D. A., Tsai, L. H.: The EMBO Journal 26, 3169 – 3179 (2007)
(29) www.vinoazdravi.cz/index.php?soubor=vliv_vina_na_lidske_organy#nervovy_system