Historie vědeckého přístupu

V moderní vědě otázku příznivého účinku pití červeného vína otevřel v roce 1819 irský lékař Samuel Black, kdy poprvé popsal fenomén následně proslavený pod názvem „francouzský paradox“. Tímto termínem je označována skutečnost, že Francouzi – přestože konzumují velké množství nasycených tuků – trpí relativně nízkým výskytem akutních srdečních příhod. První vědecká studie vztahu mezi konzumací alkoholu a aterosklerózou byla zveřejněna v Journal of the American Medical Association v roce 1904 (7).

Příznivé účinky vína jsou dávány do souvislosti s obsahem fenolických látek, jejichž hlavním představitelem je resveratrol. Komplexnější poznatky o resveratrolu byly získány v osmdesátých letech minulého století, kdy přístrojové vybavení (zejména HPLC) umožnilo sledovat jeho výskyt a koncentraci ve vinné révě (1). Následně byly zkoumány biologické vlastnosti resveratrolu a v řadě studií bylo prokázáno, že resveratrol, jakožto polyfenol přírodního původu, je biologicky aktivní, má výrazné antioxidační vlastnosti a pohlcuje volné radikály (2).

Na základě výsledků řady studií se ukázalo pití vína v rozumném množství spíše zdravé nežli škodlivé. „Soudím, že muži i ženy, kteří pravidelně pijí malé množství alkoholu, jsou méně náchylní k nemocím a mají menší úmrtnost na srdeční onemocnění a vůbec menší úmrtnost ze všech příčin než ti, kteří trvale abstinují.“ Tato slova pronesl osmaosmdesátiletý emeritní profesor Oxfordské university Sir Richard Doll roku 1991 na kongresu v australském Syndey. Jeho slova nikdo nezpochybnil, neboť je váženou autoritou v oboru medicíny (mimo jiné nezvratně prokázal souvislost kouření a rakoviny plic ) (14).

Resveratrol, jako silný antioxidant, vykazuje široké projektivní působení na buňky, tkáně, orgány a celý organizmus. Mimo jiné se uvádí jeho schopnost bránit stárnutí buněk a organizmu nebo zpomalovat proces degenerace mozku při některých neurologických onemocněních (např. Alzheimerova choroba ) (4).

V současné době řada pracovišť testuje biologické vlastnosti resveratrolu od antioxidačních vlastností a vlivu na aterosklerózu a kardiovaskulární choroby až po antimutagenní efekt a chemoprevenci nádorových onemocnění (3).

Zdroje:
(1) Šmidrkal, J., Filip V., Melzoch K., Hanzlíková I., Buckiová D., Křísa B.: Chem. Listy 95, 602 (2001), citováno dle Langcake P., Pryce R. J.: Physiol. Plant Pathol. 9, 77 (1976), Langcake P., Cornford C. A.,Pryce R. J.: Phytochemistry 18, 1025 (1979), Langcake P., McCarthy W. V.: Vitis 18, 244 (1979), Langcake P.: Physiol. Plant Pathol, 18, 213 (1981), Pool R. M., Ureasy L. L., Frackelton A. S.: Vitis 20, 136 (1981), Barlass M., Miller R. M., Souhlas T. J.: Am. J. Enol. Vitic. 38, 65 (1987), Fritzemeier K. H., Kindl H.: Planta 151, 48 (1981), Ureasy L. L., Coffee M.: J. Am. Soc. Hortic. Sci. 113, 230 (1988), Hoos G., Blaich R.: Phytopathol. 129, 102 (1990), Siemann E. H., Ureasy L. L.: Am. J. Enol. Vitic. 43, 49,(1992), Krpeš C.: Vinohrad 1993, 21, Jeandet P., Bessis R., Sbaghi M., Meunier P., Trollat P.: Am. J. Enol. Vitic. 46, 1 (1995), Jeandet P., Bessis R., Sbaghi M., Meunier P.: J. Phytopathol. 143, 135 (1995) (2) Šmidrkal, J., Filip V., Melzoch K., Hanzlíková I., Buckiová D., Křísa B.: Chem. Listy 95, 602 (2001)
(3) Šmidrkal, J., Filip V., Melzoch K., Hanzlíková I., Buckiová D., Křísa B.: Chem. Listy 95, 602 (2001)
(4) http://cs.wikipedia.org/wiki/Resveratrol
(7) Le Cigarete and Vin Style 3, 51 (2009)
(14) Šmidrkal, J., Filip V., Melzoch K., Hanzlíková I., Buckiová D., Křísa B.: Chem. Listy 95, 602, 608 (2001)