Nadměrné pití

Konzumace nadměrného pití alkoholu může způsobit nejen celkové onemocnění, ale také psychický stres a problémy v sociální sféře. U dlouhodobých konzumentů nadměrného množství alkoholu dochází, obdobně jako u plodů v těhotenství, k poškození mozku. Ženy jsou k poškození mozku více vnímavé než muži. Po ukončení pití se morfologie mozku může pomalu upravovat, není však jasné, nakolik se může vrátit do původního stavu.

Alkohol vede k menšímu zadržování vody v těle, protože blokuje antidiuretický hormon, který udržuje dostatek vody v těle a dostatečnou hydrataci.

Alkohol také primárně modifikuje celou řadu nervových přenašečů, zejména spojených s procesem paměti. U někoho jde o zpomalenou odpověď, zvýšení počtu omylů, zhoršení orientace v prostoru nebo vrávorání.

Nadměrné pití alkoholu může způsobit i poškození srdce. Vysoká koncentrace alkoholu v krvi působí na srdce depresivně, ale krevní tlak i srdeční výdej zůstávají dlouho nezměněny. Objevuje se generalizována vasodilatace, hlavně kožních cév, se ztrátou tělesné teploty. Dochází k poruchám srdečního rytmu.

Kromě postižení mozku a srdce patří k rizikům dlouhotrvajícího nadměrného pití vznik karcinomu dutiny ústní, jícnu a hrtanu. Méně silné riziko bylo nalezeno pro rakovinu tlustého střeva, jater a prsu. Pití alkoholu nemá nepříznivý vliv na rakovinu ani na hypertrofii prostaty.

Delší nebo trvalá konzumace většího množství alkoholu způsobuje závislost na alkoholu. Největší riziko vzniku závislosti na alkoholu mají osoby, které začaly popíjet již před věkem 15 let (4x větší šance) než osoby, které začaly s pitím až ve věku 21 let nebo později.

O syndromu závislosti na alkoholu mluvíme tehdy, jestliže se během průběhu roku vyskytují u osoby nejméně tři z následujících diagnostických znaků:

• silná touha po konzumaci alkoholu;
• potíže v sebeovládání na začátku a na konci konzumace alkoholu;
• abstinenční příznaky (v extrémním případě delirium) po přerušení pití;
• velký nárůst tolerance k alkoholu;
• zanedbávání jiných zájmů ve prospěch potěšení z alkoholu;
• konzumace alkoholu i přes přítomnost chorob, které alkohol zhoršuje.

Závislost na alkoholu nepochybně souvisí s genetickou predispozicí. Genetické faktory jsou příčinou závislosti na alkoholu u více než poloviny alkoholiků. Zbytek je podmíněn vlivy prostředí. Na vzniku chronického alkoholismu se nejčastěji zúčastní geny a vlivy prostředí. (18)

Zdroje:
(18) Šamánek, M., Urbanová, Z.: Víno na zdraví, Agentura Lucie, Praha, 123 – 130 (2010)