Cílová skupina:

Muži v produktivním věku (jediné omezení nad 18 let věku), kteří se potřebují udržovat v dobré psychické i pracovní kondici a kteří musí být:

• v psychické pohodě,
• schopni zvládat stres,
• ochotni investovat do preventivní péče o sebe,
• v celkové pohodě při plánování založení rodiny nebo
• připraveni na stále se prodlužující dobu odchodu do důchodu.

 

Příznivé účinky antioxidantů na lidský organismus a na proces stárnutí buněk člověka:

Stále více mužů (a nejen mužů) se orientuje na zdravý životní styl, zvyšuje se poptávka po biopotravinách a stále častěji se hovoří i o příznivých účincích antioxidantů na lidský organizmus. Jedním z produktů, který obsahuje přírodní antioxidant resveratrol, je víno.
Komplexnější poznatky o resveratrolu byly získány v osmdesátých letech minulého století, kdy přístrojové vybavení (zejména HPLC) umožnilo sledování jeho výskytu a koncentrace ve vinné révě (1). Následně byly zkoumány biologické vlastnosti resveratrolu a v řadě studií bylo prokázáno, že resveratrol, jakožto polyfenol přírodního původu, je biologicky aktivní, má výrazné antioxidační vlastnosti a pohlcuje volné radikály. (2)

V současné době řada pracovišť testuje biologické vlastnosti resveratrolu od antioxidačních vlastností a vlivu na aterosklerózu a kardiovaskulární choroby až po antimutagenní efekt a chemoprevenci nádorových onemocnění (3). Jako silný antioxidant vykazuje široké projektivní působení na buňky, tkáně, orgány a celý organizmus. Mj. se uvádí jeho schopnost bránit stárnutí buněk a organizmu nebo zpomalovat proces degenerace mozku při některých neurologických onemocněních (Alzheimerova choroba aj.). (4)

V životě mužů jsou především dvě období jeho života, kdy se může příznivý účinek pití přiměřeného pití vína projevit:

1. Období plánování založení rodiny

Příčiny poruch plodnosti již dávno nejsou pouze na straně ženy. Stále více se setkáváme s poruchami plodnosti na straně mužů, kdy dochází ke snížení jednak počtu živých spermií, i k poruchám jejich motility. U žen potvrzují výsledky dánské studie, že konzumentky vína (2 decilitry za den) ve třiceti procentech snížily v průběhu jednoho roku hranici čekání na otěhotnění. Dřívější studie, které prokázaly, že mírná konzumace alkoholu nezmenšuje naději na otěhotnění, byly dále důkladně rozpracovány. Téměř třicet tisíc žen bylo dotazováno na své nápojové zvyky v porovnání s délkou "snažení". Obecně na tom byly konzumentky alkoholických nápojů lépe než abstinentky. Bližším sledováním bylo zjištěno, že nejpozitivnější vliv na plodnost mělo právě víno. Ženy, které upřednostňovaly tento nápoj, čekaly na těhotenství nejkratší dobu. (13) Obdobná studie u mužů nebyla zatím provedena. Jedním z důvodů může být i ta skutečnost, že poruchy plodnosti u mužů se výrazně zvyšují v posledním desetiletí. Pití přiměřeného množství vína u mužů má však bezesporu pozitivní vliv na jejich psychiku a tím i schopnost zvládat stres. A to může v tomto období být ku prospěchu věci.

2. Období po 40. roku života

Do dnešního dne bylo publikováno několik stovek prací o pití alkoholu a jeho vlivu na zdravotní stav, které vesměs svědčí o tom, že mírná konzumace alkoholu skutečně snižuje nejen riziko srdečního infarktu, ale i úmrtnost na něj. Z výsledků těchto studií vyplývá snížení rizika srdečního infarktu o 30 – 80 %. (22)

V moderní vědě otázku příznivého účinku pití červeného vína otevřel v roce 1819 irský lékař Samuel Black, kdy poprvé popsal fenomén následně proslavený pod názvem „francouzský paradox“. Tímto termínem je označována skutečnost, že Francouzi – přestože konzumují velké množství nasycených tuků – trpí relativně nízkým výskytem akutních srdečních příhod. První vědecká studie vztahu mezi konzumací alkoholu a aterosklerózou byla zveřejněna v Journal of the American Medical Association v roce 1904. (7)

V listopadu 2009 vyšla překvapivá zpráva o studii prováděné po dobu 10 let ve Španělsku u 41 500 osob. Výsledky ukázaly, že nejenom pití malého, ale i velkého množství alkoholu (až 90 g/den) snižuje riziko srdeční choroby. U mužů bylo snížení výskytu srdečního infarktu velmi významné. Další zajímavé výsledky přinesla americké studie, která se orientovala na 8 867 účastníků se zdravým životním stylem. Tito účastníci studie byli štíhlí (BMI pod 25), měli dostatečnou tělesnou aktivitu (nejméně 30 minut/den), nekouřili a jedli velmi zdravu stravu se spoustou zeleniny a ovoce, ryby, polynenasycené tuky a velmi málo tučného masa. V období 16letého sledování kleslo riziko srdečního infarktu u osob, které přiznaly pití 15,0 až 19,9 g alkoholu denně, ve srovnání s abstinenty, až o 62 %. Z této studie vyplývá, že i při zdravém životním stylu, který by již samotný mohl mít dostatečný preventivní vliv, vede pití alkoholu k dalšímu podstatnému snížení rizika srdečního infarktu. (22)

Podle francouzských vědců je pravidelná a mírná konzumace vína také způsobem, jak se vyhnout infarktu u lidí, které toto onemocnění už jednou postihlo. Doktor Lorgeril z francouzské univerzity v Grenoblu studoval spolu se svými kolegy účinek vína na vzorku 353 mužů středního věku (od 40 do 60 let), kteří měli jeden infarkt za sebou. Muži, kteří konzumovali dvě skleničky vína denně, na rozdíl od abstinentů snížili riziko druhého infarktu o 50 %. (13)

Mezi muži středního věku, tedy již po padesátce, narůstá nejen riziko srdečních a cévních onemocnění, ale i riziko rakoviny prostaty. Každoročně u nás přibývá více než 3 100 nových případů rakoviny prostaty a přes 1 300 mužů na rakovinu prostaty umírá. Od konce sedmdesátých let se výskyt rakoviny prostaty i úmrtnost na toto onemocnění zhruba ztrojnásobily. Přitom neznáme účinná preventivní opatření nebo preparáty, které by riziko karcinomu prostaty snížily. Nepochybně tedy nelze ignorovat uvedené poznatky o účincích látek obsažených ve víně již proto, že taková pomocná a současná chemoprevence kardiovaskulárních onemocnění i rakoviny prostaty bude pro muže přijatelná a přirozenější než jakékoli umělé preparáty v tabletách. Víno poměrně ideálně naplňuje požadavky kladené na chemoprevenci. Je v doporučených dávkách netoxické, dostupné a relativně levné, konzumovatelné perorálně jako nápoj, obecně pro širokou veřejnost přijatelné, má příznivý efekt u více častých onemocnění a jsou známy mechanismy jeho působení i uvedených příznivých účinků. (23)

V posledním desetiletí došlo k identifikaci více genů, které prodlužují délku života a současně mohou oddálit nástup některých onemocnění, jako rakovina, diabetes a neurodegenerace. Jednou ze sloučenin, která patří mezi aktivátory genů SIR2/SIRT1, je i resveratrol obsažený ve víně.

Výzkumy Davida Sinclaira z bostonské Harvard Medical School naznačují, že klíčem pro prodloužení života je zvýšení aktivity genu SIRT1, jehož aktivitu v lidských buňkách až 13x zvyšuje právě polyfenol obsažený ve víně. Podle něj resveratrol zpomaluje stárnutí buněk srdce a mozku, jež jsou obzvláště citlivé k degeneraci v pokročilejším věku. V září 2003 představil výsledky svého výzkumu na kongresu ve Švýcarsku a v diskuzi na otázku, zda zvýší svou spotřebu červeného vína, odpověděl: „Já jsem zvýšil svou spotřebu červeného vína na potřebnou úroveň dávno před tím, než jsem došel k tomuto objevu.“ (6)

Zdroje:
(6) www.osel.cz/index.php?clanek=406
(7) Le Cigarete and Vin Style 49, 3 (2009)
(13) www.vinoazdravi.cz/index.php?soubor=vliv_vina_na_lidske_organy#pohlavni_organy_a_plodnost
(22) Šamánek, M., Urbanová, Z.: Víno na zdraví, Agentura lucie, spol. s r. o., Praha, 55 - 58 (2010 )
(23) www.znovin.cz/article.asp?nDepartmentID=162&nArticleID=206&nLanguageID=1